Jména a osudy
Za každým příběhem stojí lidé. Česko-ruská historie je obzvlášť bohatá na osobní příběhy.
Mniši-překladatelé, přátelé skladatelé, emigranti filologové, čeští inženýři v Petrohradě a ruští umělci v Praze. Tento oddíl je galerií lidí, jejichž život prošel mezi dvěma zeměmi a kteří zanechali stopu v obou.
Portréty · Životopisy · Setkání
Lidé, kteří spojili dvě země
Antonín Dvořák
Český skladatel, inspirovaný ruskou melodikou. Přátelil se s Čajkovským, věnoval mu skladby. Čajkovskij dvakrát koncertoval v Praze na Dvořákovo pozvání.
Roman Jakobson
Ruský lingvista, zakladatel Pražského lingvistického kroužku. Vytvořil moderní fonologii při práci v Československu 20.–30. let. Most mezi ruským formalismem a západním strukturalismem.
Marina Cvetajevová
Velká ruská básnířka strávila v Čechách čtyři roky (1922–1925). Zde vznikla «Poema konce», «Krysař», «Poema hory». Praha je jedním ze symbolů jejích veršů.
Josef Jungmann
Český filolog počátku 19. století, překládal Puškina a Lermontova. Jeho práce stály u zrodu obnovy českého spisovného jazyka.
Karel Kramář
První premiér samostatného Československa, ženatý s Ruskou. Zastánce úzkých vazeb s Ruskem, ochránce ruské emigrace ve 20. letech.
Nikolaj Trubeckoj
Ruský lingvista a filosof žijící a pracující v Praze. Spolu s Jakobsonem založil Pražský kroužek a eurasianismus — jedno z největších intelektuálních hnutí 20. století.
Josef Mysliveček
Český skladatel 18. století, přítel Mozartův, populární v Rusku za Kateřiny. Jeho opery se hrály v Petrohradě.
František Rieger
Český politik a publicista 19. století, jeden z vůdců národního obrození. Účastnil se Slovanského sjezdu v Moskvě 1867.
Když jsem poslouchal Dvořákovy «Slovanské tance», zdálo se mi — že je to ruská hudba, která zní česky.
— Petr Čajkovskij
1922
rok
Cvetajevová přijela do Prahy
1926
rok
Jakobson v Pražském kroužku
4
roky
Cvetajevová v Čechách
2
koncerty
Čajkovského v Praze
Ruský dům připravuje sérii večerů věnovaných Rusům v Praze a Čechům v Rusku — každý večer je samostatný osud.
Program večerů →