Rusko a Česko pojí více, než se na první pohled zdá.
Slovanské příbuzenství, staletí společných dějin, vzájemné vlivy v hudbě, literatuře, vědě a architektuře. Od středověkých misií Cyrila a Metoděje přes Karla IV. a Petra Velikého, přes Dvořáka a Čajkovského — až po moderní společné vědecké projekty. Tato sekce je vstupní mapou těchto vazeb.
Přehled · Kultura · Dějiny · Vazby
Tři roviny vazby
Dějiny, lidé a společné výsledky — tři nitě jednoho plátna.
Kontext, bez něhož je těžké pochopit hloubku těchto vztahů.
Alfons Mucha, «Slavia», 1907
Česká a ruská kultura od samého počátku neexistovaly paralelně, ale v nepřetržitém dialogu. Slovanská abeceda Cyrila a Metoděje přišla z Velké Moravy na Rus. Ve 14. století Karel IV., zakladatel Pražské univerzity, posílal své vyslance k moskevským knížatům. Petr Veliký roku 1698 navštívil česká města a studoval hornictví ve stříbrných dolech v Jáchymově.
Ve 20. století se Praha stala jedním z hlavních center ruské emigrace: působili zde Roman Jakobson, Nikolaj Trubeckoj, Marina Cvetajevová. Český slavista Vincenc Bohumil Vavrouš přeložil do češtiny Puškina, Někrasova a Dostojevského. Antonín Dvořák obdivoval Čajkovského a ten dirigoval v Praze premiéru své opery. Vazby prorostly hluboko do půdy obou zemí.
Rusko-český dialog nikdy nebyl jen oficiální. Vytvářeli ho překladatelé a dirigenti, umělci a vědci — lidé, kteří sami volili cizí kulturu jako svou vlastní. Dnes Ruský dům v Praze pokračuje v této tradici: koncerty, přednášky, výstavy a setkání s spisovateli — formy živého, nikoli muzejního rozhovoru dvou kultur.
863
rok
Misie Cyrila a Metoděje
1698
rok
Petr I. v Čechách
30 000
emigrantů
V Praze 20. let
150
let
Překladům ruské klasiky do češtiny
Devět jmen — devět příběhů
Hudba, literatura, umění, věda, kosmos, sport — v každé oblasti jsou osudy, které spojily Rusko a Česko.
Dějiny Cyril a Metoděj Abeceda — společný kořen dvou národů, rok 863
V roce 863 bratři přinesli do Velké Moravy nové písmo. Jejich misie položila základy společné knižní tradice pro všechny Slovany — od Čechů po Rusy.
Hudba Čajkovskij → Dvořákovi Dopis z roku 1889: přátelství dvou velkých skladatelů
V roce 1889 Čajkovskij dirigoval v Praze a osobně se setkal s Dvořákem. Jejich korespondence je svědectvím vzájemného obdivu dvou velkých slovanských skladatelů.
Literatura Marina Cvetajevová Praha, 1922–1925: tři roky v emigraci
Ve Všenorách a Mokropsech u Prahy vznikly «Báseň hory» a «Báseň konce» — vrcholy její lyriky. Česká emigrace zostřila její poetický hlas.
Umění Alfons Mucha 20 pláten «Eposu» — od Moravy po Rus
18 let práce, 20 obrovských pláten — jeden z cyklů je věnován staré Rusi. Mucha viděl dějiny všech Slovanů jako jeden celek.
Věda Ivan Pavlov Praha pojmenovala stanici metra po ruském vědci
Stanice I.P. Pavlova (linka C, 1974) — jeden z vzácných případů, kdy evropské město zvěčnilo jméno ruského vědce v městské infrastruktuře.
Sport Jaromír Jágr Avangard Omsk, 2008–2012
Legenda českého hokeje strávila čtyři sezony v omském «Avangardu». Jeho příchod do KHL se stal symbolem živého dialogu dvou hokejových kultur.
Kosmos Vladimír Remek Sojuz-28, březen 1978: první Čechoslovák ve vesmíru
Československý pilot letěl se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem — a stal se prvním člověkem ve vesmíru, který nebyl občanem SSSR ani USA. Program «Interkosmos».
Literatura Jaroslav Hašek Praha — Rusko — Rudá armáda, 1915–1920
Autor «Osudu dobrého vojáka Švejka» padl do ruského zajetí, oženil se s Ruskou, vstoupil do Rudé armády a pět let žil v Rusku. Žádný jiný český spisovatel nebyl tak vpleten do ruského života.
Hudba Eduard Nápravník Téměř 50 let u pultu Mariinského divadla
Český dirigent vedl Mariinské divadlo od roku 1869 do roku 1916. Za jeho vedení proběhly premiéry oper Musorgského, Čajkovského a Rimského-Korsakova — formoval repertoár zlatého věku ruské opery.
Slované se podobají podhoubí — na povrchu oddělené klobouky, ale pod zemí je vše spojeno jedním kořenem.
— Roman Jakobson
Ruský dům v Praze — živý příklad současného rusko-českého dialogu: setkání, přednášky, výstavy, festivaly.
